Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Život v pravdě

Život v pravdě

1. června 1907 (115 let)
Turnovský rodák, český filosof, historik a překladatel Jan Patočka (* 1. června 1907) svým myšlením, dílem i osobním vzorem zásadně ovlivnil českou filosofickou scénu. Zejména se projevil jeho vliv v kruzích nezávislé inteligence a disentu v 60. až 80. letech.

Jeden z našich nejvýznamnějších filosofů po studiích na Univerzitě Karlově zamířil na školy v Paříži, Berlíně a Freiburgu. Studoval u předních světových filosofů, německých fenomenologů Martina Heideggera a Edmunda Husserla. S Husserlem se spřátelil a pomáhal mu zachraňovat jeho dílo před zničením nacisty. Ten mu na znamení přátelství věnoval čtenářský pultík od T. G. Masaryka. Po roce 1945 Patočka vyučoval na Filosofické fakultě UK a byl pověřen i výukou filosofie na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho situace se zhoršila po únoru 1948, kdy mu byly postupně rušeny přednášky na obou školách ze zdravotních a později i politických důvodů. Od roku 1950 pracoval v Ústavu T. G. Masaryka a Výzkumném ústavu pedagogickém. Přednášel ve Francii, Belgii a Německu. V roce 1972 byl penzionován a začal pořádat tzv. bytové semináře. Přišel zákaz cestování i publikování. V politice se neangažoval, ale zorganizoval petici za propuštění hudebníků kapely The Plastic People of the Universe a stal se jedním z prvních mluvčích Charty 77. Za svůj občanský postoj byl několikrát vyslýchán Státní bezpečností a v důsledku těchto výslechů utrpěl mozkovou mrtvici, na kterou tragicky zemřel 13. 3. 1977. Jan Patočka byl pochován na hřbitově v Břevnově a jeho pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu.

Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons; archiv Jana Patočky, autor Jan Přibík

















Kacířské eseje o filosofii dějin, Academia 1990
Doporučujeme

Loading...